Abychom si to srovnali v názvech, ve švédštině to je Låt den rätte komma in, nicméně při prvním vydání v Británii knížka vyšla jako Let Me In. Na její motivy se natočil švédský film, který se jmenuje Let the Right One In, nicméně vzniká jeho americký remake, a ten se zase jmenuje Let Me In. Knížka později vyšla ještě ve Státech, tentokrát jako Let the Right One In. Takže...máme úplně jasno. Jinak název je podle písničky Let the Right One Slip In, zároveň odkazuje na fakt (hm...fakt?), že upíra je nutný pozvat, aby mohl vejít do domu.
Děj se odehrává začátkem osmdesátých let na předměstí Stockholmu. Je to někde na okraji města na sídlišti, které bylo původně postavené tak, aby se tam skvěle bydlelo, byly tam široké ulice, děti si měly kde hrát a prostě to bylo všechno děsně sluníčkový. Ale nějak to nevyšlo.
Jednou z hlavních postav je Hakan. Je to asi tak čtyřicátník, vzdělaný, ještě nedávno se stabilním zaměstnáním, nepije, nekouří, nefetuje. Skvělá partie, kdyby neměl slabost pro 12leté chlapce.
Dál tu je Oskar, kluk kolem 13 let. Ve škole se mu vede průměrně, až na to, že nepatří zrovna mezi cool kids. Respektive, cool kids ho sem tam kopnou, sem tam mu na těláku ukradnou kalhoty, sem tak mu spláchnou hlavu do záchoda...ale někdy jim úplně stačí, když začne kvičet jako prasátko.
Eli je holka přibližně stejně stará jako Oskar, která se nedávno přistěhovala s otcem do sousedství. Eli je trochu divná. Má zvláštní tendenci seskakovat z nepřirozeně vysoko položených míst a švédskou třeskutou zimou se prochází v tričku a teplácích. Na věci jako walkman se dívá, jako by je v životě neviděla.
Jakousi hromadnou postavou v ději je "parta opilců". Oni sice mají každý svoje jméno, ale je úplně zbytečný je rozlišovat. Nicméně z nich lehce vyčnívají Jocke, Lacke, Virginia a Gosta (ok, pak už tam jsou jen další dva nebo tři...ale ty už fakt není nutný odlišovat).
A nakonec Tommy, tomu je třeba 17, bydlí s matkou a nesnáší jejího přítele policistu, kterýmu ukradne sošku a schová si ji ve sklepě. Jeho dějová linie mi asi prvních 400 stran přišla úplně na nic, naštěstí se v posledních 50 nějak zapojila do celku, takže beru.
Linie jsou z počátku oddělené, Hakan si kupuje 12letý prostituty, Oskar kvičí na školních záchodech a ožralové chlastaj. Hakan navíc začíná knihu tím, že v parku zabije malýho kluka, pověsí ho za nohy na strom, podřízne ho a odnese si jeho krev. V knížce se to odhaluje kus po kusy, ale zkrátíme to...Eli je upírka a nebydlí s otcem, ale s Hakanem. Toho nutí, aby jí obstarával krev, za což mu dobře platí. Oskar se s Eli schází večer na hřišti a pomalu se sbližují, nicméně trvá mu docela dlouho, než pochopí, jak se věci mají. Hakan najednou odmítne zabít další člověka (lenoch) a Eli se vypraví do ulic velkoměsta sehnat si něco k snědku. Narazí na Jockeho, vypije ho a nakonec mu protočí hlavu, aby se neprobudil jako upír. Jenže u toho ji vidí Gosta - starej hnusák, co se skoro nehne z bytu, kde přežívá s armádou koček. O tom, co viděl, vypráví zbytku ožralů, ale docela trvá, než to vezmou v potaz.
Hakan pořád otravuje, a tak Eli svolí, že když jí přinese další dávku krve, tak mu teda celou noc dovolí ji ošahávat, což ještě podpoří lascivním pomrkáváním a hláškami typu: "Ale já tě přece fakt děsně miluju." Náš pedofil se tedy vypraví do bazénu, kde se mu moc nezadaří, a prozradí se. Aby ho nikdo nemohl vystopovat zpátky k Eli, polije si obličej kyselinou... Hladová Eli usoudí, že Hakan to asi nezvládne, tak se vypraví obstarat si něco sama. Samozřejmě narazí na dalšího z party ožralů, tentokrát Virginii. Během hodů ji ovšem vyruší Lacke, a tak už nestihne u Virginie pojistit, aby se znovu neprobudila.
Večer se sejdou s Oskarem a (pokud si dobře pamaruju), někde v týhle části se vyskutuje velký odhalení, že Eli je zkratka od Elias. Takže Eli je původně kluk, jenže v důsledku...jistých operací provedených upírem, který ji přeměnil...teď není tak nějak ani jedno. Ale oblíká se jako holka a zamiluje se do Oskara...takže prostě další do party výstředních postav. Ale budu na Eli dál odkazovat jako na holku...
Eli si zajde do nemocnice za Hakanem, který ji nechá se ze sebe napít. Jenže je u toho vyruší policista, který na Hakana dohlíží a Eli opět nestihne svoji oběť oddělat. Hakan se teda sám vrhne z okna, nicméně v márnici se probudí jako upír. Naopak od Eli (a později Virginie) v něm ale přežila jen upírská část a chová se tak nějak jako zombík. Zatím se tedy doma probudí Vriginie a postupně začne zjišťovat, že něco není úplně v pořádku. Tak třeba sluneční světlo jí způsobuje puchýře a cítí, jako by do ní někdo bušil kladivem. Jo, a neustále si řeže do ruky a pije vlastní krev.
Oskar se rozhodne postavit se klukům, co ho šikanujou, a jednoho z nich (Johnyho?) přetáhne klackem po hlavě. Jenže ten má staršího bráchu, co by to s Oskarem klidně vyřídil. Johny (možná se jmenuje Jimmy...ale je to jedno, protože Johny a Jimmy jsou tyhle dva bráchové...) ho uklidní, že jako ne, a Jimmy mu dá album s fotkama rodičů, co mu půjčil táta. Johny usoudí, že jediný bezpečmý místo je školní lavice, kde album nechá.
Locke doopravdy děsně miluje Virginii a rozhodl se prodat svoje známky a někam se s ní odstěhovat. Někam, kde budě pěkně, pořídí si malý domek a budou žít happily ever after. Zrovna je u Gosty, když se tam Virginie objeví. Přítomnost Lockeho jí trochu překazí plány, aby pohodovala na Gostovi, a ještě navíc se na ni vrhnou všechny Gostovy kočky a pokusí se ji na místě sežrat. Virginie sebou praští ze schodů, čímž většinu koček oddělá, ale Locke ji vezme do nemocnice.
Eli má dost hlad a je slabá, jenže je zrovna v krizi, kdy nechce nikoho zabít. Takže najde ve sklepě Tommyho a zaplatí mu, aby se z něj mohla napít (ale je děsně fikaná a nenakazí ho). Ten to moc nevnímá, protože částečně opilej a částečně nadejchanej nějakýho lepidla nebo lihu nebo kýhoďasa čeho. Eli se po nějaký době vrátí do sklepa (má nějakej fakt dobrej důvod...jen už netuším jakej...), kde se pořád schovává Tommy, což ona neví. Navíc se právě ve dveřích objeví Hakan a vrhne se po Eli. Tý se podaří utéct a zamknout ho tam, což je moment, kdy do děje konečně přichází Tommy. Po scéně napínavý jak kšandy (má v ruce zapalovač, ale upadne mu, tak tápe ve tmě, za ním chroptí hnusná zombie a pomalu se k němu šine, když samozřejhmě v tý úplně nejvíc nejposlednějšejší chvíli ten zapalovač najde) se Tommymu dostane do rukou zapalovač, soška přítele jeho matky a navíc zjistí, že Hakan je slepý. Tak si na Hakana počíhá a praští ho tou trofejí Nejlepšího střelce okrsku. Jenže...Hakan se dál hýbe. Tommy do něj pak buší a buší a buší a trochu mu z toho hrábne:
He turned the lighter the other direction. Didn't want to turn it off anyway. Didn't want to be left in the dark with this ...
A movement.
And Tommy felt how something important, something he needed in order to be Tommy, left him when the creature lifted its head again, and started to get up.
"An elephant balancing on the little, little thread of a spiderweb!"
The thread broke. The elephant fell through.
And Tommy hit again. And again.
After a while he started to think it was fun.
[...]
The lump that Tommy was kneeling behind would have been hard to identify as human had it not been for the arm that stuck out of it, half separated from the body. The chest, stomach, face were only a heap of flesh, guts, crushed bone.
Tommy was holding a square stone with both hands that, at a certain point in his song, he thrust down into the butchered remains, which did not provide more resistance than that the stone went all the way through and hit against the floor with a thud, before he lifted it up again and yet another elephant was added to the spiderweb.
Staffan could not tell for sure that it was Tommy. The person holding the stone was covered in so much blood and tissue scraps that it was difficult to ... Staffan became intensely nauseated. He restrained a wave of nausea that threatened to overwhelm him, looked down in order not to have to see, and his eyes stopped at a tin soldier lying by the threshold. No. It was the figure of pistol shooter. He recognized it. The figure was lying in such a way so the pistol was aimed straight up.
Where is the base?
Then he realized.
His head spun and, oblivious to fingerprints and crime scene protocol, he leaned his hand against the door post in order not to fall while the song continued repetitively:
"Two hundred and seventy-seven elephants On..."
He must be pretty shaken up because he was hallucinating. He thought he saw... yes ... saw clearly how the human remains on the floor, between each blow ... moved. As if trying to get up.
Myslím, že tohle podává slušný obrázek toho, jak je tahle kniha vyjetá...
Locke je s Virginií v nemocnici. Ta už to prostě nedává, tak řekne sestře, ať laskavě otevře závěsy, a uhoří. Locke se rozhodne oddělat Eli a podaří se mu najít její dům (protože Hakan mu kupoval pití a jeho fotka se objevila v novinách...). Na poslední chvíli se v bytě objeví Oskar a praští Lockeho rubikovou kostkou, kterou zrovna pro Eli pořídil. Ta se probudí ze spánku a sežere Lockeho. Oskar si jen sedne vedle do místnosti a pustí si walkmana, aby to nemusel poslouchat. Ještě před tím si na něj ale došlápli kluci, co ho šikanovali a málem ho hodili pod metro. Oskar se jim zase pomstil tím, že spálil obsah jejich lavic...včetně toho alba. Nicméně večer je s Eli, a ta mu oznámí, že musí jít dál, protože tady už není bezpečno.
Oskar jde večer na hodinu posilování, kde si na něj zase došlápne parta ze školy. Tentokrát ale včetně Jimmyho....staršího bratra Johnyho, protože toho fakt nakrklo, že mu spálil fotky taťuldy. Prostě Jimmy se rozhodne držet mu na pět minut hlavu pod vodou. Na poslední chvíli se na scéně objeví Eli, všem zlejm klukům utrhne hlavu a odnese Oskara. Nakonec spolu odjedou z města a žijou (asi) šťastně až do smrti (ovšem otázka je čí).
Uznávám, že tohle není zrovna literární veledílo, ale vážně mě to bavilo. Je to celý vtipně potemnělý a někde v půlce jsem nabyl přesvědčení, že autor si udělal seznam postav a u každý se zamyslel, jakou úchylku nebo závažnou chybu by měla mít (pedofil, transsexuální manipulátorská upírka, šikanovanej latentní homosexuál (protože Eli prostě JE původně kluk), co se počůrává, otec alkoholik, fetující teenager, násilnickej policista, parta ožralů...ne, tam prostě není nikdo normální...nebo možná jsou normální všichni, ale to je trochu děsivá možnost). Navíc jsem v popisu lehce zmírnil úchylnost knihy (tak třeba Hakan-zombie stíhá při pronásledování Eli po sklepě ještě masturbovat), ale říkal jsem si, že asi taky nemusíte vědět všechno. Stylově je to občas trochu nuda, některý dějový linie by zasloužily trochu oživit a vůbec by se to dalo zkrátit, ale jinak je to vážně čtivý. Chápu, že to není každýho šálek kafe, ale podle mě to stálo za přečtení.
2 komentářů:
" Locke je s Virginií v nemocnici. Ta už to prostě nedává, tak řekne sestře, ať laskavě otevře závěsy a uhoří."
Když jsem si tuhle větu poprvý přečetla, odehrála se v mý hlavě taková roztomilá scéna, kde Virginie říká 'Tohle už je vážně nuda, byla byste tak laskavá a roztáhla závěsy a pak uhořela? Budu vám vděčná.' Načež sestra jde, roztáhne závěsy, stoupne si doprostřed místnosti a ochotně se zapálí a uhoří.
Hm, roztomilá chyba s diakritikou...nějak to opravím :-P
Okomentovat