Prosper Merimée: Carmen (Carmen)

   Opět kniha z dvoujazyčné edice (to je zároveň jediný důvod, proč jsem to četl), poslední dobou je oddělení bilingvních vydání v hlavní knihovně oblíbený cíl mých špacírů po městě. Snažím se sem dávat obaly knížek tak, aby pokud možno souhlasily s verzí, kterou jsem četl; tenhle obrázek jsem našel ale jen s takhle hnusně vyblitejma barvama. To nějak rozchodíte. A proč to sem vůbec píšu?
   Tak tenhle příběh asi všichni známe, ale nějak to v kostce shrnu, on se tady taky trochu od operní verze liší. Vypravěč cestuje po Španělsku, když v lese náhodou potká muže jménem José Maria (ale snad ještě větší náhoda by byla potkat v lese ve Španělsku někoho, kdo se nejmenuje José), což je ovšem známý lump, vrah, zloděj, pašerák a prostě společenskej fujtajbl (což autor neřeší a v klidu mu dá z vlastního jídla). Později spolu dorazí do hospody, kde mají přespat, ale autorův společník se odplíží, že Josého udá, což ale autor nechce dopustit, protože mu přijde vážně trapný někomu dát vlastní tabák a jídlo a pak ho poslat za katr. Takže ho varuje, José uteče, everyone is happy. Teda průvodce ne, ten tím přišel o peníze.
   Později se vypravěč setká s Carmen, která ho dostane k sobě domů, kde ho chce okrást. Zničehonic se ale na scéně objeví José a našeho hrdinu pošle pryč. Ten odchází dost naštvaně, protože mu to José fakt zkazil. A ještě mu štípnul hodinu. Quel coquin !
     Po nějaké době se opět vrátí do města, kde zjistí, že José čeká v cele smrti, a protože má silně vyvinutý smysl pro morální povinnost, kde ho navštívit. José mu začne vyprávět svůj příběh, který se celý točí okolo Carmen. Tady už je to skoro klasika: balírna cigaret -> catfight -> Carmen jde do vězení -> José ji pustí -> on ji miluje -> ona ho miluje -> ona má manžela -> ona ho pořád miluje -> on kvůli ní loupí a pašuje -> on zabije manžela -> on ji miluje -> ona ho už zas nemiluje -> ona miluje jinýho -> on jí vyčte, že kvůli ní je z něj lump, vrah, zloděj, pašerák a prostě společenskej fujtajbl -> chce s ní jet do Ameriky -> ona s ním nechce jet do Ameriky -> jemu hrábne -> on vytáhne kudlu a udělá jí díru do břicha. Takže, to jsme zvládli 80 stran knihy na pár řádcích, to jsme teda dobrý.
   Jinak mi přišlo vážně zajímavý, že José zabije Carmen v lese a pak jí vykope hrob nožem. Nožem. Fakt že jo.
    Na konci je ještě autorův dodatek o cikánech v Evropě, Merimée měl vážně štěstí, že politická korektnost za něj neexistovala, protože by z něj někdo vysoudil poslední gatě. Jeho dost barvitý popis toho, jak mají cikánky v 19. století hnusně špinavý vlasy, ten jsem teda zase číst nemusel. Ale tak těžko jsem to mohl čekat.
   Takže, v tomhle případě mám dojem, že když se člověk koukne jen na film, žádná hrůza se nestane.