Flannery O'Connor: A Good Man Is Hard to Find (Dobrého člověka těžko najdeš)

A Good Man Is Hard to Find
The River
The Life You Safe May Be Your Own
A Stroke of Good Fortune
A Temple of the Holy Ghost
The Artificial Nigger
A Circle in the Fire
A Late Encounter With the Enemy
Good Country People
The Displaced Person

A Good Man Is Hard to Find je první ze dvou povídkových sbírek jižanské autorky Flannery O'Connor. Co povídky spojuje, to je autorčin groteskní pohled na jih Spojených států. Postavy jsou obvykle obyčejní lidé, co se celý život plahočí, skoro nikdo z nich není zrovna sympaťák, přirozeně jsou do posledního rasisti (častější než nigger jsou ve sbírce snad jen osobní zájmena) a člověk jim chvílema skoro přeje, aby se jim stalo něco špatnýho (a ono se jim taky vždycky stane, tenhle vzorec odpozorujete tak při třetím příběhu). Výsledná katastrofa je ale nakonec obvykle tak příšerná, že je člověk prostě musí litovat.
Ponechám stranou vyzdvihování autorka, protože i když si to rozhodně zaslouží, už to zvládli jiní přede mnou. Co mě ale během četby začalo trochu vadit, bylo to,  že povídky mají dokola podobnou strukturu. Do děje je čtenář vždycky vhozen úplně bez přípravy a musí se rychle zorientovat v ději. Následuje poměrně klasický vývoj děje, který vždycky skončí fakt blbě (jsou tam teda výjimky...asi jedna). Je to trochu Aristoteles v praxi. Ale je pravda, že brutálnímu šoku, který člověk zažije na konci většiny povídek, to nezabrání.

Hlavní povídka, A Good Man Is Hard to Find, vypráví příběh rodiny, která se vypraví na prázdniny na Floridu. Hlavní postavou je babička, která na Floridu nechce a na syna vytáhne článek o uprchlém trestanci Misfitovi, který se v té oblasti pohybuje. I tak vyjedou na Floridu. Autorka tady naprosto dokonale ukazuje, jak příšernej je život s tou babou vopruz, protože prostě nezavře hubu. Cestou si vzpomene, že v okolí je dům, kde nějakou dobu byla jako mladá a chce ho znovu vidět. Proto prohlásí, že je v něm dlaždice, pod kterou je ukryté zlato (...nebo tak nějak). Z toho vidíme, že je nejen neskutečně ukecaná, ale ještě nejspíš rodinu terorizuje intrikami. Samozřejmě tím nadchne děti, které přinutí otce, aby se tam jeli podívat. Někde během cesty babě dojde, že sice ten dům je vážně krásnej a má kolem sebe úchvatný stromy a zahrady a kdo ví co ještě, ale je ve vedlejším státě. To poznání ji tak vyděsí, že omylem odklopí košík s kočkou, která vyskočí na řidiče a vybourají. se.
Člověk se nemůže ubránit myšlence, že tohle je prostě fakt klasika.
Celá rodina bouračku přežije a podaří se jim zastavit i auto, které jede kolem. Auto má tři pasažéry, v jednom z nichž babka pozná Misfita. No samozřejmě nemůže držet klapačku a hned to vyžvaní. Tím je osud rodiny definitivně zpečetěn. Misfit postupně posílá svoje kumpány se členy rodiny do lesa, odkud jsou už jen slyšet rány pistolí. Tohle je rozhodně nejzajímavější část povídky, protože díky poměrně nenápadným náznakům si můžeme všimnout, že postavy propadají vyloženě hysterii (dokonce i Misfit začne docela divně blbnout). No takže prostě všichni skončí ve škarpě a Misfit má novou káru.

A Circle in the Fire je příběh majitelky farmy, které se z ničeho nic objeví na pozemku tři kluci, jejichž otec na farmě dřív pracoval a nedávno zemřel (nejsem si úplně jistý, jestli to byli sourozenci, dva z nich ho možná jen prostě znali...znova to hledat se mi nechce). Majitelka je tam chce nechat přespat, pokud druhý den odjedou, což se ale nestane. Kluci se ji neustále vyhýbají, a když se pokusí je vyhnat, začnou ji vyloženě šikanovat. Na pozemku jsou i lesy, ve kterých se vždycky schovají, takže na ně moc nemůže. No prostě skončí to tak, že ten les zapálí, i když (nebo spíš právě proto), že má hysterickou hrůzu z požáru.

Good Country People je zase příběh asi třicetileté ženy, intelektuálky s diplomem z filozofie (asi vážně jediná postava v celé sbírce, co má vysokou školu), která má ale umělou nohu. Na ostatní se dívá dost spatra a  náboženství má za snůšku žvástů. Situace se ale změní, když se na scéně objeví prodavač biblí (a zde si při případné četbě všimněte změny postoje vypravěče, jak by vám řekla paní doktorka Kalivodová, na tom je celá povídka postavená, i když si toho ze třiceti lidí v ročníku nevšiml ani jeden). Domluví si rande a holka má celou dobu pocit, že ho má těžce v hrsti. Nakonec spolu vylezou na patro stodoly, kde se už už schyluje k nejlepšímu když...no to sem ani nemůžu napsat, prostě si to přečtěte. Je to docela vtipný, pokud jste fakt cynici.

Takže kniha je to rozhodně výborná, jenom je možná lepší nečíst ji celou naráz, ale postupně se k ní vracet a číst ji povídku po povídce. Člověk tak spíš přejde určitý stereotyp ve výstavbě povídek.