Tuhle knížku jsem našel díky seriálu The Big Bang Theory, což je opět směr, o kterém bych vážně nečekal, že z něj přijde tip na zajímavou knížku. Nepodařilo se mi přijít na to, jestli je knížka přeložená do češtiny, někdy se na internetu objevuje překlad Plochozem, ale mám dojem, že jsou to jen provizorní pokusy spíš než použití oficiálního překladu.
Jak název napovídá, děj se odehrává ve Flatlandu, dvojrozměrném světě obývaném geometrickými tvary a úsečkami. Kniha je rozdělená na dvě části, v první je čtenáři představen Flatland a jeho společenský systém, ve druhé je potom hlavní hrdina konfrontován s existencí dalších "landů".
Hlavní hrdinou je čtverec (Nemůžu přijít na to, jestli mělo slovo "square" tenkrát i význam "blbec". Asi ne.), který nás uvede do světa Flatlandu. Jeho společenské uspořádání je vcelku přímočaré - čím víc máte stran, tím lepší zaujímáte postavení. Mnohostranné útvary jsou potom šlechta, a pokud má tvar opravdu hodně stran (asi 400), může být povýšen do kategorie Kruhů (i když ve Flatlandu opravdový kruh neexistuje). Občanská práva mají ale jen pravidelné tvary, a na ty také platí "law of nature", tedy že každá další generace má o jednu stranu víc než jejich rodiče. Rovnoramenné trojúhelníky jsou ve společnosti v drtivé většině a fungují jako dělníci a vojáci. Ti se můžou dostat do "decent society" jen tak, že se správně volenými spojeními mnoho generací dosahuje toho, že se postupně rodí potomci s širším úhlem, až se konečně dostanou na těch 60°.
Vzhledem k tomu, že kniha je myšlena jako kritika viktoriánské společnosti, podobných věcí je v ní ještě spousty. A ačkoli jsou pravidla ve Flatlandu někdy vážně šílená, náš hrdina s nimi více méně souhlasí. Ke kritice se dostane jen jednou, a to když poukáže na nerozumnost toho, že ženám se nedostává vůbec žádného vzdělání. To bohužel neříká proto, že by se mu to příčilo z lidského hlediska, ale protože ve Flatlandu se tím dohnalo tradiční dělení na mužské a ženské vnímání světa do extrému. Respektive jejich ženy jsou pouze emocionální a naprosto nedovedou uvažovat logicky, zatímco muži postrádají pocity. To samotnému čtverci nevadí, jenže muži se kvůli tomu musí až moc zabývat pokusy o pochopení ženského myšlení, protože jinak s nima prostě není k vydržení. Navíc ženy jsou ve Flatlandu jen přímky, což je pro všechny tvary vyloženě nebezpečné (z určitého úhlu nejsou vidět a náraz přední stranou je smrtelný). Pokud je totiž manžel vytočí, dost snadno se stane, že ho prostě ubodá. Tomu se dá ale snadno zabránit chytrým rozestavením věcí v bytě tak, aby se manželka nemohla otočit a manévrovat :-D
Ve druhé části se pak dostává od společnosti k náboženství a lidskému poznání. Čtverec se ve snu dostane do Linelandu, světu v jedné přímce. Vede rozhovor s králem, kterému se snaží vysvětlit, jak funguje Flatland a vůbec druhý rozměr. Tomu Král Linelandu samozřejmě vůbec nerozumí a nakonec se pokusí na čtverec poslat vojáky.
Čtverec se probudí a záhy se mu v bytě objeví dokonalý kruh, který se ale doopravdy Koule, která částečně vstoupila do Flatlandu. Uvnitř plochy je z ní ale vidět jen kruh (respektive vidět z ní je jen čára, ale dotykem jsou obyvatelé Flatlandu schopni poznat, že je to kruh :D). Koule se snaží Čtverci vysvětlit třetí rozměr, což on vůbec nechápe, ačkoli debata probíhá prakticky stejně jako mezí ním a králem. Koule ho nakonec vyzvedne to Spacelandu, kde konečně pochopí. Nakonec ho vrátí zpět, kde má ostatním obyvatelům Flatlandu vysvětlit třetí rozměr, o což se pokusí a je zatčen. Zbytek života potom stráví ve vězení.
Zajímavá je část, kde Čtverec žádá Kouli, aby ho vzala do dalšího rozměru, protože podle logiky, kterou člověk z existence bodu a přímky odvodí existenci čtverce, se dá vyvodit i existence dalších rozměrů. To Koule považuje za holý nesmysl a naštvaně ho pošle zpět do Flatlandu (i když přiznává, že se objevují šílenci, kteří tvrdí, že takový prostor viděli).
Flatland je podle mě naprosto výborná kniha, sice si člověk z hloubky myšlenek nekecne na zadek a nechrochtá blahem nad tím, jak se autor trefil kritikou (no možná viktoriánci chrochtali), ale zase předkládá jednoduchou a podle mě i dost zábavnou cestou věci, nad kterými se občas pozastavíme všichni.
0 komentářů:
Okomentovat