Honoré de Balzac: Splendeurs et misères des courtisanes (Lesk a bída kurtizán)

   No, konečně to je tady, po asi měsíci (možná spíš i víc) naprosto příšernýho utrpení nad touhle bichlí jsem ji dočetl. Vive moi, fakt že jo.
   Pokusím se nějak vzpomenout si na děj...ale bude to slabota, protože přece jen jsem nad tím kolikrát v metru lehce usínal (a rozhodně jsem se nehodlal vracet zpátky) a moje francouzština má ještě pořád jistý nedostatky, což dohromady vyústilo v to, že jsem byl občas lehce mimo. Navíc jsem klasicky nechal splynout pár postav do jedné, ale tak oba se jmenovali od c a byli to policajti, tak to by skoro stačilo dát do děje tu postavu jen jednu... Ale co, nějak to splácám z toho, co mi utkvělo, z wikipedie a z referaty.cz....
    Takže hlavní postavy jsou Lucien, Ester a abbé Carlos Herrera. V jakýmsi jiným díle Balzakova nekonečnýho díla se Lucien pokusil o sebevraždu, ovšem Carlos se objevil včas, aby ho zachránil a poslal ho novým směrem. Teda, směrem, kde z toho abbému něco kápne, ale což. Děj začíná na plese, kde Esther - kurtizánu - pozná několik chlípných členů pařížské smetánky. Má takovou depku z toho, že chuděra miláska Lucienka kompromitovala, že se pokusinká o sebevraždičku. No ale voilà, kdo se nepřižene, no jistě - Carlos. Pošle ji do kláštera, aby z ní udělal "une fille comme il faut". Chce totiž, aby si Lucien vzal jakousi bohatou slečnu. Ten by to sice udělal, ale tak děsně miluje Esther, že bez ní prostě nemůže být. Holčina se vrátí z kláštera a Carlos vymyslí fascinující plán - Esther se prostě zavře v bytě, ven poleze jen v noci, a když se Lucienovi zrovna zachce zašpásovat si, tak za ní večer přijede. A protože Esther má do emancipované moderní ženy vážně daleko, tak to vezme.
   Později si Esther v parku všimne baron de Nucingen. Děsně se do ní zamiluje a rozhodne se ji najít. Po několika nezásadních dějových smyčkách ji pro něj začne hledat ???. ??? je chlápek z policie, špička mezi tehdejšími agenty, jehož jméno si nepamatuju a nehodlám ho hledat. Ten má ještě dva pomocníky - dva chlapi od C. Ty taky nehodlám dohledávat. Tuhle část děje mám lehce rozpitou, jen se mi vybavuje, že de Nuncigena jsem celou dobu příšerně nenáviděl, protože to je cizinec a jeho přímý řeči jsou přepisovaný napůl foneticky. Dál se ??? a abbé porůznu hledají, podvádějí, vydírají, ??? se nakonec přestrojí za Angličana (v jeden moment baron mluví tou svoji pseudofrancouzštinou a baví se s ???, který zase imituje anglický přízvuk - to byla fakt lahoda) a dostane se do společnosti, kde se pohybuje Esther a spol. On totiž Herrera ještě předtím usoudil, že Esther tomu de Nucingenovi dá - baron je totiž krapátko ve vatě a rodina Lucienovi snoubenky nechce o svatbě ani slyšet, dokud nevykoupí zpátky rodinnou půdu, na což potřebuje skromných milion franků. Esther je pořád za krávu a samozřejmě jde do toho. Jenže Herrerovi se podaří nechat ??? vykopnout od policie a připravit ho o rentu, což ??? silně nasere. Jenže Carlos ??? pozná v převleku Angličana, což ??? přivede do pěknýho svrabu. Teda hlavně je dceru, kterou unesou. Potom ji vrátí, ale holka už to nějak nerozdejchá. Na to umře i ???. (Teď ten odstavec po sobě čtu a koukám, že tomu krapet schází struktura. Ale můžu tvrdit, že jsem prostě roztříštil časovou linii a pokusil se Lesk a bídu kurtizán převyprávět postmodernisticky.)
   Takže Esther si žije na vysoký noze, baron jí vybavil byt a všechno. Jen ho kluka trápí jedna věc - Esther mu prostě nedá a nedá. No ta je samozřejmě profondément amoureuse de Lucien, takže toho obtloustlýho dědka nechce ani cejtit. To zase samozřejmě nemálo rozladí Herreru, ale nějak si to srovnají. Po nekonečných machinacích s desetitisíci franků to Esther konečně vzdá, cele se oddá dědovi a spáchá sebevraždu. Těsně potom dorazí zpráva, že od jakýhosi příbuznýho zrovinka čirou náhodou zdědila několik bambilionů, takže kdyby ten děsnej svět snášela ještě tak asi půl hodiny, mohla by si Luciena klíďo vzít. VDM.
   Carlos a Lucien jdou do vězení, protože celá záležitost vypadá na vraždu, navíc začíná pomalu prosakovat na veřejnost, že Lucien by mohl shánět peníze nějak nekale, třeba že nutí chudáka Esther kurvit se. No ale on ji fakt děsně miluje. Mimo jiný, abbé Carlos Herrera není tak úplně abbé Carlos Herrera. Abbé Carlos Herrera je totiž už dávno pod drnem. Domnělý abbé Carlos Herrera je doopravdy Vautrin (postava z Otce Goriota) a taky uprchlý galejník Jacques Collin. Z čehož logicky vyplývá, že Vautrin je Jacques Collin a abbé Carlos Herrera a že Jacques Collin je abbé Carlos Herrera a Vautrin. Když jsme si to takhle vyjasnili, můžeme popojet.
   Nadchází nejděsnější část celý knihy, a to je vězení. Francouzská literatura má všeobecně nejspíš nějakej ujetej fetiš na popis věznic, nejlíp pokud je příšerně dlouhej a nudnej. A samozřějmě - pro mě nesrozumitelnej. Carlos jde k výslechu, kde se mu z celý záležitosti málem podaří vykecat, pak bohužel přijde na řadu Lucien, kterej se zhroutí a vytroubí úplně všechno do posledního písmenka. V cele mu pak dojde, jak udělal děsnou věc a hodí si mašli. V tenhle moment zbývá tak ještě asi 130 stran, což mě lehce vyděsilo, protože s oběma postavama mrtvýma nějak už není o čem by to bylo. Ale ho ho hó, to by nebyla klasická literatura, kdyby si neuměla poradit, že jo. Prostě tam narychlo nasází dalších asi 5 postav.
   Aby snad těch náhodiček a ironií osudu nebylo málo, Lucien se málem dostal na svobodu, protože se mezitím vyjasnilo, že Esther se zabila sama. Navíc k milence a snoubence zvládal ještě udržovat milostnou korespondenci s půlkou pařížský smetánky (ta druhá byli chlapi), takže vyšetřující soudce měl docela zájem na tom ho z celý věci co nejrychleji vysekat. Carlosovi z toho docela slušně jebne, protože chápete, sice zabil kde koho, Esther přinutil k naprosto šílenejm věcem, ale Luciena miloval jako vlastního syna, to jako aby nechyběl nějakej ten kontrastík a bylo nad čím zaplesat.
   Carlos nakonec použije Lucienovy dopisy, aby se dostal z vězení a přidá s k policii. C U never, Balzac.
   Musím říct, že bez týhle knihy bych to asi přežil, ale tak prokousal jsem se tím, jsem na sebe jak se patří pyšnej a ještě budu moct u zkoušky z literatury šokovat, že jsem tu příšernou bichli vážně přečetl.