Důkazem otravnosti této knihy budiž, že v tenhle moment jsem naprosto vážně zauvažoval, že místo blogování přeložím text o kaštanu obecném do školy...nicméně nakonec jsem překonal nutkání vyprodukovat něco užitečnýho... Ok, takže teda Jane...
Ještě než začnu, radši poznamenám, že mě ta knížka začala lézt na nervy až tak na posledních 80 - 100 stranách a že uznávám, že řeší spoustu zásadních témat bla bla bla, ale prostě mám nějakou cynickou náladu a asi to tím teď bude poznamenané. Takže pokud máte Jane Eyre rádi, možná to tady otočte.
Jane je sirotek a bydlí se svojí evil tetou a überevil bratrancem a sestřenicemi. Bratranec jí hodí na hlavu knížku a Jane dostane hysterický záchvat, že jsou všichni evil. Evil teta ji posadí do komory, kde jsou na ni dvě evil služebné děsně evil. Angry!Jane is angry.
Evil teta ji pošle do školy, kterou vede evil kněz (nebo jak tam tomu říkaj). Naštěstí evil kněz je v tom sám a ostatní jsou děsně nice. Potká tady Helen, dívku, která háže až podezřele dospělácký hlášky a má k Jane sáhodlouhý proslovy o tom, jak má po lidech, co jí ublížili, házet chleba. Nakonec se zjistí, že celou dobu umírá, což tak nějak vysvětlí její smíření se se vším. Dead!Helen is dead and sad!Jane is sad.
Časový skok 8 let. Jane učí na škole, ale má pocit, že prostě musí roztáhnout křídla a podívat se do toho šírého světa. Podá si inzerát, jestli někde nehledají guvernantku, což zrovna hledají, takže Jane si sbalí svoje dvoje šaty, naskočí do drožky a (v rámci možností) se řítí vstříc neznámu a osudu a neznámému osudu a tak. Dorazí do Thornfield Hall (ach, ten symbolický osten v názvu...), kde se seznámí s Mrs Fairfaix (housekeeper...ať se tomu česky říká jakkoli) a Adèle, kterou má učit. Všechno jde dobře, akorát nahoře ve věži Jane zaslechne jakéési podivnéé zvuky...húúúúúúúúú. Mrs Fairfax Jane ujistí, že jde jen o jednu služebnou, co je trochu blázen, ale že jinak je všechno těžce v ókeji. Jane si teda řekne, že když v ókeji, tak v ókeji, a jde se dál. Jednou se vydá do města pro šafrán a trochu toho zázvoru, ovšem co se jí po cestě nestane...mine ji tajuplný jezdec na mocném koni, v rozevlátém plášti a vlasy, se kterými si pohrávají dunící vichry...pro větší efekt z koně spadne a Jane mu pomáhá. Helpful!Jane is helpful.
Jane se vrátí do Thonfieldu, aby byla (naopak od čtenáře) celá překvapená, že tajuplný jezdec s rozevlátým pláštěm a vlajícími kudrlinami je majitel domu a poručník Adèle, Mr Rochester. Mr Rochester je poměrně dost nepříjemnej a taky dost ošklivej, ale všem (čtenářům...ne Jane) je jasný, že je do Jane udělanej.
Jane ho později na poslední chvíli zachrání, když se evil službná pokusí Rochestera upálit v posteli. Nicméně druhý den normálně pracuje v domě a s nikým to ani nehne. Jane to přijde divný, ale Mr Rochester se vypařil, takže prostě dál učí, prožívá muka, protože Rochestera miluje, ale ví, jak je to nerozumný a že on ji určitě nemiluje a bla bla a prostě děs. Sad!Jane is sad.
Mr Rochester se vrátí, a to rovnou s celou bandou šlechticů. Jane poměrně záhy vypozoruje, že to nějak jiskří mezi Rochesterem a Mrs Ingram, což ji samozřejmě ještě utvrdí v tom, že ji Rochester nemůže milovat. Navíc Jane nutí sedět s nimi v salonu a poslouchat, o čem se baví. Samozřejmě jsou všichni děsně evil, hlavně když se celá společnost hromadně naváží do guvernantek. Do toho přijede Mr Mason, z čehož Mr Rochester zjevně radost nemá, ale nemáme tušení proč, protože Mr Rochester je mighty mysterious and stuff. V noci se potom strhne v domě poplach, který Rochester uklidní, ale vezme Jane do věže, kde se musí starat o Masona, kterého někdo pokousal a bodl. Jistě...evil služebná. O pár dní později vyslechne rozhovor, ze kterého je fakt jasný, že to celý musí být jinak, ale to je jasný nám, Jane je jako vždy mimo.
Přijde dopis, že její evil teta umírá a že chce Jane vidět. Jane tak zjistí, že doopravdy není úplně bez příbuzných, protože na Madeiře má strýčka, který ji hledal. Evil!aunt was evil, takže mu řekla, že Jane umřela, protože ji tak děsně nesnášela, vzhledem k tomu, jak byla odbojná (zatímco ona byla sama sebou a uvažovala samostatně a prostě to byla silná, nezávislá dívka). Evil teta umře a Jane odjede zase do Thornfieldu, kde se zatím Mr Rochester chystá na svatbu s Mrs Ingram. Nicméně večer před svatbou vyzná Jane lásku a požádá ji o ruky. Navíc vysvětlí, že si Mrs Ingram nikdy vzít nechtěl, ale jen sledoval reakce Jane. Což je dost šáhlý. Pak jí ještě vypravuje, jak ji tajně sledoval po chodbách a skrz nedovřený dveře a Jane to vůbec nepřijde pošahaný.
Jednou v noci se u Jane objeví úplně cizí ženská, roztrhne jí svatební závoj a zmizí. Jane to samozřejmě vypráví Rochesterovi, ten jí ale vysvětlí, že to byla evil služka a Jane si akorát ve zmatku vytvořila představu někoho, kdo vypadá jako smrtka. A...a teď bacha...Jane tomu věří. Ano, čtenářstvo hromadně vstává od knihy a unisono hystericky ječí WHAT THE FUCK?!
Svatba. Kostel. Všechno jde ok. Na poslední chvíli (takovýto jak se říká ať promluví nyní, nebo ať navždy mlčí) se objeví Mr Mason a prohlásí, že Rochester má ženu, že to je jeho vlastní sestra (Masonova) a že je zavřená ve věži na Thornfield Hall, protože jí hráblo. AHHHH, tak takhle to tedy bylo. Rochester nabídne Jane, že spolu odejdou a budou žít jinde, ale Jane je dobrá, zákony dodržující křesťanka, takže to odmítne a prakticky bez prostředků odejde neznámo kam.
Kdesi vyleze a tři dny chodí po lesích, až narazí na domeček v lese, kde ji přijmou. Samozřejmě si ji zde všichni oblíbí, protože to je prostě Mařena jak vyšitá. V domě žijí dvě dívky, jejich bratr St John a služebná. Jane u nich nějakou dobu žije, ale rodina se musí rozejít, sestry dělají guvernantky a St John dá Jane práci jako učitelka na místní dívčí škole. Jane celou dobu tají svůj příběh, ale St John za ní jednou přijde a všechno ví. Nakonec z ní dostane, kdo je, a oznámí jí, že její strýc zemřel a ona je teď bohatá (kdosi poslal na všechny fary...nebo jak tam tomu říkaj...popis Jane). Navíc...a teď bacha...je to jejich sestřenice! Ano, ano, náhodně vylezla z drožky, tři dny chodila po lesích, a pak čirou náhodou narazila na domek jediných žijících příbuzných, kteří zrovna nebydleli na Madeiře (proč se na tu Madeiru nevypravila rovnou, jde mimo mě, ale fajn). Jane je děsně dobrá a dědictví rozdělí na čtvrtiny.
Jane odmítne nabídku k sňatku od St Johna, protože ho nemiluje a on nemiluje ji.
Jane se rozhodne očekovat (jakože ocheckovat...), jak se vede Rochesterovi. Zjistí, že bídně. Jeho žena konečně spálila celé sídlo a umřela u toho, on sám při chrabré záchraně služebnictva přišel o ruku a oko a na druhé oko skoro oslepl a je teď chudý. Janino srdce zaplesá láskou a vypraví se za Rochesterem do nového bydliště. 20 stran kydání o tom, jak se milujou, svatba, Rochesterovi se vrátí zrak, dítě (takže to není úplná frigida), KONEC.
Ani jindy se nijak extra nerozdávám o tom, jak se mi ta knížka zdá, ovšem tentokrát se omezím ještě víc. Ano, je to dobrá knížka, ano, řeší spoustu věcí, co se dobovému čtenáři určitě zdály zásadní, ano, na svoji dobu je Jane Eyre docela dost pokroková. Nicméně hlavní tématem je pořád vztah Jana x Rochester a u toho je stejně od začátku jasný, jak dopadne. Je to děsně rozvleklý, Jane se někdy chová jak kráva, ale nejvíc to prostě zabilo, jak narazila na ty příbuzný. Možná to je nějaký vtip Brontëový, fakt jsem ho v tom případě nepochopil.
Mr Rochester ani není zrovna idol, a ani v nejlepších momentech jsem se nemohl ubránit pocitu, že to je fakt exot. Mr Darcy ještě pořád válí (jistě, Mr Darcy má prachy a je to hezoun, taky ho otec nevyhodil z domu, neprošel si děsně depresivníma zážitkama a nemá na půdě zavřenou svoji psychopatickou ženu). Takže si stojím za teorií, že se do něj Jane zamilovala hlavně protože to byl první chlap, se kterým se v životě setkala a strávila s ním víc času...
Tak zase jindy, přátelé.
0 komentářů:
Okomentovat