THOUSANDS OF FREE BLOGGER TEMPLATES

sobota 7. května 2011

Tennessee Williams: Streetcar Named Desire (Tramvaj do stanice touha)

   Rozhodl jsem se převést Awaris a vzít náš seznam četby odzdola, takže jsem si vzal Williamse. (tuhle jsem psal minimálně 14 dní před tím, než jsem to publikoval…Awaris to zatím přečetla a postla ještě přede mnou…oh, the cruelty of my fate…). Taky jsem měl tušení, že to bude ke čtení (což byla po Huckleberry Finnovi příjemná změna). Navíc jsem už dřív četl a viděl Kočku na rozpálené plechové střeše a bylo to skvělý, takže jsem se docela těšil.
   Tohle bych vážně rád viděl na divadle a upřímně, kdybyste mě někdo chtěl vzít do Austrálie třeba a vzít mě na představení, kde Blanche hraje Cate Blachett, tak to by bylo opravdu milý…
   No ale zpátky do reality. Nebo spíš literárních napodobenin reality. Děj hry se odehrává na předměstí New Orleans, kde žije Stella se svým mužem Stanleym. Na začátku děje přijíždí Stellina sestra Blanche (cestou do jejich čtvrti musela jet tramvají do stanice Touha, jen aby bylo jasno, kde se to bere) a oznámí jim, že přišli o svou farmu Belle Reve (říkám si, jestli jsou tyhle symbolický jména fakt nutný) a že dostala volno od svého zaměstnavatele ve škole, protože se zhroutila. Blanche ve čtvrti působí dost jako pěst na oko, protože mezi dělníky a jejich ženami se pohybuje načesaná a v bílých šatech, kufr má naplněný drahými šaty a šperky a dělá na ně tak trochu ksichty. Taky si neustále dává horké koupele, což je uprostřed léta v New Orleans trochu podivný.
Třeba z toho někdy někdo udělá záznam na video a nechá se to sehnat...třeba.
   Stanley Blanche nijak extra nemusí, přijde mu samozřejmě namyšlená a je mu divný, co se stalo s farmou (kterou sice nikdy neplánoval ani vidět, no ale byla tam). Blanche se z jeho dotazů nějak vykecá, ale je docela jasný, že svým koketováním a pomrkávání něco zakrývá. Teda kromě toho, že o farmu naprosto zjevně přišla, je to ještě alkoholička a žije v dost silně iluzorním světě.
   Dost ji rozhodí vztah mezi Stanleym a Stellou, protože to je něco úplně jiného, než co od vztahu sama čeká a co si prožila s ex-manželem. Stanley je prostě hrubián, trochu jednodušší (ale zase ne blbej) a přímočarej. V jedný scéně Stellu uhodí a následuje scénka „ona utíká, on prosí, ona se mu s pláčem vrhne kolem krku, on tvrdí, že to už nikdy neudělá“. Vztah mezi nimi je ale založený hlavně na fyzický touze a věta z wiki „Stella tolerates his primal behaviour as this is part of what attracted her in the first place; their love and relationship are heavily based on powerful—even animalistic—sexual chemistry, something that Blanche finds impossible to understand.“ to podle mě vystihuje velmi dobře.
   O Blanche se začne ucházet jeden ze Stanleyho kamarádů Mitch a z rozhovorů mezi ním a Blanche se začne pomalu vylupovat její příběh s ex-manželem. Ten měl aférku s jiným mužem a Blanche na to přišla. Pokud se dobře pamatuju, tak snad všichni tři šli na nějaký ples, kde se Blanche nějak trefila do manžela, a ten šel ven a zastřelil se. Celá hra je doprovázená zvukovými efekty, jako je hluk předměstí, kočka nebo hra na piano, ale až někdy tady se zjistí, že různá síla zvuku piána spíš ukazuje na to, jak moc Blanche hrabe, protože nikdo jiný to neslyší (a piáno hrálo právě na to plese).
   Stanley nakonec přijde na to, jak moc Blanche kecá, jak extra špatnou pověst měla v městečku, kde žila, a že ze školy nedostala volno, ale prostě ji vykopli, protože měla aférku se 17letým studentem (do kterýho si, aspoň podle mě, promítala mrtvýho manžela). Nakonec ji Stanley znásilní a Blanche definitivně hrábne. V závěrečný scéně ji odvážejí do blázince a těhotná Stella netuší, komu z těch dvou by měla věřit.
   Tohle chci prostě vidět na divadle. S Cate Blanchett se mi to asi nepovede (fňuk), ale fakt chci.



0 komentářů: