THOUSANDS OF FREE BLOGGER TEMPLATES

středa 28. července 2010

Voltaire: Candide où l'optimisme (Candide, čili Optimismus)

   Zase jsem se jednou přinutil k nějaký tý klasice (teď se mi to asi začne stávat často) a tentokrát to vyhrál Candide. Trochu ostuda pro studenta francouzštiny, číst to až před třetím ročníkem. Ale teda jako jen trochu...
    Candide se narodil na hradě Thunder-ten-tronckh v Německu, odkud ho záhy vyhnal baron, když ho přistihl, jak laškuje s krásnou Cunégondou (česká verze Kunigunda je fakt děsná, češtinářka při výkladu Candida řekla něco jako: "Já vím, že se teď neudržíte a budete se smát, ale snažte se to alespoň zkrátit.") Do světa vyráží vybaven jen naprostou naivitou a předpokladem, že svět uspořádán tak, že líp to nejde (což je filosofie jeho učitele Panglosse). Hned v první hospodě ho opijí vojáci a nechají narukovat, což Candida dostane až do obří bitvy. Candide se záhy dostane z armády a během cest potká Panglosse, ze kterého je žebrák a syfilitik. Navíc mu vypráví o zničení Thunder-ten-tronckhu a pobití rodiny (popis čtvrcení paní baronky included).
   Společně se vypraví do Lisabonu, ovšem cestou je zastihne bouře a jejich přítel spadne do moře, aniž by mu někdo pomohl, v Lisabonu mají potom to štěstí, že zrovna narazí na zemětřesení. Nicméně ani to neotřese Panglossovým optimistickým pohledem na svět a přesvědčí Candida, že všechno je tak, jak má být. Svoji filosofii se rozhodne prodebatovat s mužem v hospodě, nicméně narazí na člena inkvizice, který ho chce nechat pověsit a Candida upálit.
   Candide unikne a setká se s Cunégondou, která nějak rozchodila sérii znásilnění a rozpárání břicha a po nekonečných eskápádách skončila až v Lisabonu, kde si ji vydržují dva muži. Candide je oba zabije, vezme Cunégondu i její starou služebnou a vypraví se do Ameriky. Cestou si Cunégonda stěžuje na všechno, co se jí stalo, nicméně stará služebná odhalí, že je doopravdy urozeného původu, nicméně sérií nešťastných náhod (mnohem horších než Cunégondiny) se dostala až sem. Nakonec přistanou v Buenos Aires, kde Candide musí nechat obě ženy a utéct do Paraguye. Tady narazí na Cunégondina bratra, nadšeně mu oznámí, že si ji chce vzít, což bratra nenadchne ani trošinku, tak ho Candide zabije a pokračuje v útěku. S sebou má sluhu Cacamba, o kterém do té chvíle nepadlo ani slovo, nicméně zjevně byl nějak latentně kus příběhu přítomný.
   Společně se dostanou do utopického El Dorada, kde se po zemi válí diamanty, vládne demokracie a je to prostě všechno sluníčkový. Nicméně Candide musí zachránít Cunégondu, takže s armádou oslů naložených diamanty El Dorado opustí.
   Abych to zkrátil...všichni se nakonec sejdou v Konstantinopoli. Cestou Candide nabere ještě Cunégondina bratra (toho, co ho Candide probodl) a Panglosse (toho, co ho oběsili v Lisabonu), kteří jsou otroky na galéře. Cunégonda mezitím děsně zošklivěla, ale Canide si ji vezme, aby naštval jejího bratra. Všichni se nakonec usadí na farmě, kde se nudí do té míry, že padají hlášky typu "není lepší chodit světem a riskovat, že mě sem tam někdo znásilní, než tahle nuda?:

Je [stará služebná] voudrais savoir lequel est le pire, ou d'être violée cent fois par des pirates nègres, d'avoir une fesse coupée, de passer par les baguettes chez les Boulgares, d'être fouetté et pendu dans un autodafé, d'être disséqué, de ramer en galère, d'éprouver enfin toutes les misères par lesquelles nous avons tous passé, ou bien de rester ici à ne rien faire ? - C'est une grande question, dit Candide.

   Jdou tedy za místním učencem, aby se ho zeptali, proč je ve světě tolik zla, na což jim řekne, že to je jedno (Qu'importe, dit le derviche, qu'il y ait du mal ou du bien ? quand Sa Hautesse envoie un vaisseau en Égypte, s'embarrasse-t-elle si les souris qui sont dans le vaisseau sont à leur aise ou non ?) Když si Pangloss začne stěžovat, jak se těšil, že s ním hodí pokec o zlu ve světě, příčině a následku a kopě dalších tíživých témat, Turek mu prostě práskne dveřmi.
  Nakonec se setkají s mužem, jehož rodina se zabývá pouze prací a okolní svět nechává plynout, aniž by se jím nějak nechala rušit. Prací odvrací tři velká zla - nudu, neřest a nedostatek. Candide rozhodne, že si zřídí vlastní hospodářství, kde budou pracovat. Pangloss Candidovi připomene řetězec událostí, které ho dovedly až tam, kde je, na což odpoví: Cela est bien dit mais il faut cultiver notre jardin.
    První věc, co mě zarazila, byla, že to má být ve své podstatě komedie. Respektive, že hrdinové tolikrát zemřou a zase se zázračně objeví na scéně a hrdinky se tolikrát (obvykle v řádech stovek) stanou obětí znásilnění, že je to vlastně docela prča. Ne, dobře, já chápu, jak to myslel, ale tak zase bych tomu neříkal komedie. Možná měla osvícenská elita jiný smysl pro humor (teda asi určitě).
   Dál mě docela štvalo, že se skoro vůbec neodděluje přímá řeč, což mě za začátku lehce mátlo. To je teda jen kosmetický detail.
   Chystal jsem se pro jednou nějak víc rozepsat o tom, jak se mi ta knížka líbila, a tak, ale...mám totálně duto. A děsně se mi nechce. Dokonce se mi to nechce ani znovu číst, takže jestli to je plný překlepů a nedotažených vět, tak sorry. Prostě jindy. Pa.

1 komentářů:

Jillian řekl(a)...

Jo, taky mě ze začátku dost zarazilo jakáje to strašná blbost až jsem se u toho musela smát :D Nicméně člověku to začne dávat smysl, když to trochu rozebere filosoficky :D