THOUSANDS OF FREE BLOGGER TEMPLATES

pátek 26. února 2010

H. P. Lovecraft: At the Mountains of Madness and Other Novels (V horách šílenství)



At the Mountains of Madness
The Case of Charles Dexter Ward
The Shunned House
The Dreams in the Witch House
The Statement of Randolph Carter
The Dream-Quest of Unknown Kadath
The Silver Key
Through the Gates of Silver Key

   Tak Lovecrafta jsem si chtěl přečíst už dávno, nakonec jsem se k tomu dokopal díky epizodě Doctor Who, která měla takovou atmosféru, jakou jsem si u Lovecrafta vždycky představoval. Tak netrefil jsem se úplně, ale relativně blízko. Tady a tady se můžete kouknout na tu část, co mě  nejvíc fascinovala - asi od 7:30 prvního až tam, kde ty ufoni domluví. Ty videa mají bohužel po deseti minutách, tak se vám asi nebude chtít čekat, až se nahrajou, ale když už jsem se s tím hledal, tak to sem dám, že jo.
   Z knížky jsem přečetl jen první dvě části, ale ty jí společně zaberou zhruba půlku. Pak už jsem nějak neměl na ty další, protože to přece jen není úplně záživná četba.

   Takže At the Mountains of Madness je o tom, že se skupina vědců rozhodne odjet na Antarktidu sbírat půdní vzorky, such a fun. Část jich odletí pro vzorky někam mimo tábor, kde během vrtání najdou jeskyni a uvnitř, ou máj, neznámý tvory. Neustále do základního tábora posílají rádiem zprávy, až najednou nic, což je prostě podezřelý. Takže náš hlavní hrdina se zvedne a se zbytkem skupiny se přesune, aby zjistil, že z jeho spolupracovníků je řešeto. Teda až na jednoho. Ten zase pro jistotu zmizel úplně. Tak ještě se spolupracovníkem Danforthem nasednou na letadlo a rozhodnou se letět do hor, které mrtvá skupina také zkoumala. Tady jsem se trochu ztratil, protože bych předpokládal, že poletí k té jeskyni, ale oni místo jeskyně najdou město. No nic. Město. Kamenný. Na Antarktidě. Normálka.
   Dalších asi milion stran procházejí městem, až dojdou k tunelu, který by měl vést k propasti, do které se schovali kdysi obyvatelé města (kdysi tak asi když člověk slezl ze stromu). Cestou najdou sáně s uneseným kolegou a málem se setkají s emzáky, ale nakonec před nimi utečou, protože, ou máj, such a nameless horror is not to be seen by human eyes. No a to je konec.

    The Case of Charles Dexter Ward je o dost čtivější, protože dokonce i vykazuje známky děje. Takže Ward je normální student univerzity, co se lehce zajímá o okultismus, dokud nepřijde na to, že jeho předek je Joseph Curwen, známá to figura na poli of forbidden knowledge. Následuje docela dlouhý popis života Curwena, což je vážně vtipný, když vezmu v potaz, že všechny doklady o něm se měly zničit a lidé se pokusili ho úplně vymazat (a ten popis vychází jen z dokumentů, co Charles Ward najde). Prostě Curwen žil podezřele dlouho, podezřele dlouho vypadal na třicátníka, podezřele mu neustále mizel dobytek, podezřele mu to doma smrdělo, podezřele se procházel po hřbitovech, podezřele si domů nechával dovážet mumie a byl to prostě fakt divnej pavouk. Tak vesničani vzali vidle a hrábě, že takhle teda ne. Co se stalo potom, to nikdo neví, ale zahrnovalo to spoustu kouře, smradu, ječení a mrtvol.
   Takže o asi 150 let později tohle zjistí Charles a usoudí, že bude taky děsně temnej a mocnej nekromant. Dalších asi 40 stran se zavírá na půdě, kde akorát opakuje long forgotten formulae a provádí blasphemous rituals. Nakonec se odstěhuje od rodičů a bydlí s podezřelým Mr. Allanem. Po dalších 20 stranách to ostatní přestane bavit a šoupnou ho do blázince. Rodinný přítel doktor Něco-od-W (byli tam dva doktoři od W, asi po třech stranách jsem usoudil, že jsem moc velý lemro na to, abych ty charaktery odlišoval, ale nakonec to vůbec nevadilo) se vypraví do jeho domu, kde odhalí skrytou knihovnu a potom obří podzemí, ve kterém najde spoustu...něčeho. Prostě nějaký namutovaný potvory. Lovecraft si tady ovšem vystačí s obraty jako nameless horror/terror. Nakonec najde laboratoř, kde omylem cosi vyvolá. Cosi, co opět není vidět (ono v tý knize všeobecně nic není vidět, a když, tak maximálně ruka, která je ovšem tak děsná, stará a hnusná, že je popsaná jako...nameless horror). Nakonec se zjistí, že Charles vyvolal Curwena z mrtvých, Curwen vystupoval jako Dr. Allan, zabil Charlese a potom se střídavě vydával za Allana a za Charlese, protože vypadali stejně. A Dr Něco-od-W ho zabije. Tadá, a to je konec, přátelé.

   Lovecraft má vážně docela těžký jazyk, ale problém je asi hlavně v tom, že většina knihy spočívá v popisu. A teda můžu mluvit anglicky sebelíp, ale když v tom městě v horách popisuje každej kroucánek, co někdo vyryl před bambilionem let do zdi, tak na to moje slovní zásoba prostě nestačí. Takže jsem se dost ztrácel, což mi nejspíš trochu pokazilo atmosféru. Další věc je, že jakmile jsem přestal rozumět, začal jsem myslet na něco úplně mimo, takže jsem kolikrát netušil, co se stalo v celém dlouhém odstavci, ale tak to je klasika.
   Nicméně jeho popisy jsou vážně famózní. Sice ten "nameless horror" trochu přehání, ale na druhou stranu to používá tak, aby čtenáři co nejvíc rozjel představivost. Takže dokud popisuje kdejakou římsu, zabředává do neuvěřitelných popisů, ale když má popsat nějakou zombie (nebo co to tam vlastně Dr W najde), jen zlehka ji načrtne a pak to obalí hláškami jako "made such an unhuman scream that it is not possible to be described".
   Takže to za to podle mě docela stálo, asi bych si to víc užil v překladu, ale pochybuju, že se mi do toho už teď bude chtít.

1 komentářů:

nioblad řekl(a)...

ech, to teda musel bejt nameless horror. postavy typu Něco-od-něčeho vždycky patřily k mým oblíbeným.